Pravidla exekuce

Exekucí se domáhá oprávněný věřitel vymožení dlužné částky na dlužníkovi. Jde o nucený výkon na základě exekučního titulu. Exekučním titulem je například rozhodnutí soudu, rozhodčí nález, notářský a exekuční zápis.

Exekuce na plat

Exekuce na plat znamená, že zaměstnavatel je povinen strhávat peníze ze mzdy od okamžiku, kdy převezme exekuční příkaz na strhávání pohledávky ze mzdy. Výši strhávané částky si vypočítáte podle občanského soudního řádu, nebo o tento výpočet může zaměstnavatel požádat exekutorský úřad. Částka, kterou je zaměstnavatel povinen srazit, se vypočítává z čisté mzdy a činí její jednu třetinu. U přednostní pohledávky to může být až dvě třetiny ze mzdy. Exekuci může nařídit soud, exekutor nebo finanční úřad. Stržená částka ze mzdy se přeposílá exekutorskému úřadu k umořování dlužné částky dlužníka. Zaměstnavatel nemá právo odmítnout strhávání finanční částky za účelem exekuce, pokud by tak učinil má exekutorský úřad právo udělit mu pořádkovou pokutu až do výše 50 000 korun. Zaměstnavatel je ze zákona povinný být v součinnosti s exekutorem. Jestliže má zaměstnavatel na jednoho zaměstnance více exekucí, pořadí jejich uspokojení se určuje podle pořadí data přijetí.

Přečtěte si:  Exekuce a osobní bankrot

Způsoby provedení exekuce

Exekutor může exekuci v jednom exekučním řízení provést současně více způsoby, popřípadě i všemi zákonem stanovenými prostředky. Jedním z nich je výše zmiňovaný způsob srážky ze mzdy, čili exekuce na plat, důchod, pracovní odměnu nebo rentu. Dalším způsobem exekuce může být přikázání zabavení finančních prostředků u bank, stavebních spořitelen, nebo pojišťoven. Exekutor dále může zabavit nemovitost – rodinný dům, byt, pozemek atp., nebo majetek movitý, který představuje například vybavení bytu, a z prodeje tohoto majetku umořit dluh povinného.