Výkon rozhodnutí exekuce se provádí podle zákona č. 120 / 2001 Sb. exekučního řádu, a to na základě pověření soudu. Exekuci provádí exekutor, který se snaží vymoct nejen pohledávku, ale současně i svou odměnu a náklady na exekuci. V jednom exekučním řízení může exekutor provést současně více způsobů exekucí, které jsou stanoveny v zákoně.
Soudní výkon rozhodnutí
U tohoto typu rozhodnutí musí věřitel podat soudu návrh na výkon rozhodnutí a sám navrhuje nejvhodnější řešení. Aktivně se podílí na vymáhání své pohledávky. Soudní výkon rozhodnutí provádí soudní vykonavatel.
Průběh vymáhání
Jak klasická exekuce, tak soudní výkon rozhodnutí slouží k vymáhání pohledávek u povinných, průběh vymáhání je však rozdílný. Hlavní rozdíl je především u exekucí movitých věcí. Soudní exekutor movité věci, které zabavil, nechává v první fázi exekuce na původním místě, například v bytě povinného, pouze je sepíše do seznamu zabavených věcí a označí štítkem. Povinný s nimi nesmí dále manipulovat. Odlišné pravidlo stanoví § 66 odst.1 exekučního řádu, které říká, že: ,,Při provedení exekuce prodejem movitých věcí povinného exekutor vždy, i bez návrhu oprávněného, zajistí movité věci, které sepsal. Zajištěné věci převezme do své úschovy, nebo uloží u vhodného schovatele.“ Podle tohoto ustanovení je zřejmé, že exekutor je povinen vždy zabavené věci odvézt z bytu povinného.
Exekuce na plat
Exekuce na plat je strhávání určité finanční částky ze mzdy povinného. O tomto způsobu exekuce rozhoduje soud. Neznamená to, že dlužník, na kterého je nařízená exekuce, nedostane vůbec žádné finanční prostředky ze své mzdy. Je však oprávněn dostat pouze její část.
